Šlépěje (Indie, únor 2010)

Lidské nohy, otisky životů.
Neseni plujeme, nevíme kam.
Stojíme, sraženi hrázemi u plotů,
hledáme úniky z hlubokých ran.

Šlépěje na cestách, v prachu a peřejích,
voda je ukrývá, odnáší čas.
Znovu a znovu se topíme v závějích,
krok za krokem přináší šedivý vlas.

Cesta je daleká, vede nás do nikam,
ztrácíme naději, nevíme proč.
Ptáme se: Proč jsem, proč zanikám?
Kdy skončí ten bláznivý kolotoč?

Tisíce kroků a tisíce životů.
Stejné je hledání, stejný je cíl.
Stačí však spočinout na chvíli bez chvatů,
bezbřehá blaženost - toť zdroj nových sil.