home

Pomodlím se za nás, ženy,

modlitbičkou krátkou.

Protože jsme vytíženy,

tak to vezmu zkratkou.

 

Ať nám pánbůh pošle duši,

která nám vždy rozumí,

která dělá, co se sluší,

nechá si svý rozumy.

 

Ať je s námi ve dne v noci,

ať je nám vždy nablízku,

ať tvoří náš genus loci,

nosí hrsti čtyřlístků.

 

Ať mluví, když mluvit musí,

mlčí, když má mlčeti,

Všechno pro nás dělat zkusí,

myslí přitom na děti.

 

Ať je jako anděl spásy,

mozek má jak genius,

Ať má právě tolik krásy,

kolik žádá si náš vkus.

 

Ať je pilný pracovitý,

na jiné se nedívá,

jan ať nikdy není zpitý,

kocoviny nemívá.

 

Peněz hodně vydělává,

Rotschild  by mu záviděl,

s problémy si lehce hrává,

nic nemáme na příděl.

 

Ať vždy voní, mile kouká,

má nás za střed vesmíru,

vesele si stále brouká,

nikdy nejí přes míru.

 

Pane bože, teď však nevím,

nechci toho trochu moc?

Jestli vedle zase střelím,

přijď mě prosím na pomoc!


Loď v přístavu je sice v bezpečí, ale k tomu přece
nebyla postavena.

Wiliam Blake